Něco o trávnících
Vítejte na stránce zahrady-pelikan.wbs.cz
v sekci Něco o trávnících
Trávník je udržovaná travnatá plocha. Od louky se liší způsobem založení,účelem,mírou údržby i skladbou použitých trav. Trávník se zakládá buď výsevem předem vybranou travní směsí nebo položením travního koberce. Trávník se používá jako základní vrstva v parkových úpravách.Zpevňuje terén,zamezuje splavování vrchní vrstvy horniny,vytváří příjemné mikroklima a svou barevností působí uklidňujícím dojmem.
Rozlišujeme trávník parterový neboli okrasný (reprezentační zeleň),parkový neboli rekreační (obytné soubory,veřejná zeleň,zahrady u domů),sportovní neboli zátěžový (sportovní,hrací a odpočinkové plochy).
Aby trávník plnil svou funkci dlouhá léta,je zapotřebí o něj pravidelně pečovat.Do základní péče patří pravidelné sečení,hnojení,vertikutace (prořezávání - snižuje se množství stařiny v trávníku,omezuje se tvorba mechu,podporuje se růst kořenového systému atd.) a aerifikace neboli provzdušnění.Neméně důležitá je i závlaha,hlavně tam,kde je nedostatek přirozených srážek a na místech,kde dochází k nadměrnému vysychání slunečním svitem.Důležité je i odplevelování trávníku,kdy se chemickým postřikem likvidují vytrvalé plevele jako je smetánka lékařská,sedmikráska,hluchavka,penízek rolní,kokoška pastuší tobolka aj.
Zakládání trávníku je třeba věnovat značnou pozornost. Veškeré chyby při zakládání se projeví na budoucí kvalitě trávníku. Odstranění takových chyb může být v budoucnu značně náročné a nákladné, v některých případech také nemožné. Pozornost je třeba věnovat nejenom přípravě samotného vegetačního substrátu, ale také podloží. Nezbytný je také výběr odpovídající travní směsi.
Výsev
Pokud je k dispozici závlaha je možný výsev po celé vegetační období.Pokud ji nemáme,je možné zvolit buď jarní nebo letně-podzimní výsev. Jarní výsev je od dubna do června a představuje jistotu pro založení travního drnu. Druhou možností je letně-podzimní výsev, který spadá do období začátku září až poloviny října. Výsev by se neměl příliš opozdit a trávy by měly vytvořit 4 – 5 pravých listů. Při tomto termínu výsevu dochází k silnějšímu zakořenění rostlin a rostliny na jaře rychleji regenerují.
Před samotným výsevem můžeme rozhrnout na již připravený vegetační substrát slabou vrstvičku zeminy o mocnosti 3 – 5 cm. Dorovnáme tím poslední nerovnosti.Výsev můžeme provést buď ručně nebo strojově.Po setí je dobré povrch projet válcem, který půdu utuží a zajistí lepší vzcházení. Při ručním výsevu je dobré osévanou plochu rozdělit na více částí. Výsevní množství pro užitkové trávníky je 20 - 25 g.m-2. Toto nepatrné množství je třeba rovnoměrně rozmístit. Kromě rozdělení plochy na menší části pomůže také promíchání osiva s 2 – 3 násobným množstvím písku. Na okraje cest je z důvodů přehřívání lepší vyset větší množství osiva.
Ošetření plochy po výsevu
V případě zavlažované plochy je třeba dodržet určité zásady. Používat by se měly menší dávky vody v kratších časových intervalech. Zajištěno by mělo být dostatečné provlhčení do hloubky 60 mm. Při teplotách 15 – 20 °C zavlažujeme denně dávkou 8 – 10 mm (8 - 10L/m2). Stejnou dávkou zavlažujeme při teplotách nad 25 °C dvakrát denně. Naopak při teplotách pod 15 °C zavlažujeme pouze třikrát až čtyřikrát týdně.
První seč,asi tak za měsíc po výsevu,je při výšce 8 – 10 cm a trávník se seče na výšku 6 – 8 cm. Při jednom sekání by nemělo být odstraněno víc jak 25 – 30 % délky listů. Výšku snižujeme postupně. Kosení mladého trávníku podpoří jeho zakořenění a také omezí rozvoj plevelů, které se vyskytují i přesto, že plocha byla před výsevem ošetřena herbicidy.
Zakládání pomocí travních koberců
Před položením travních koberců na pozemek je nutné provést řadu pracovních operací, současně je důležité respektovat následující zásady:
- nejvhodnější doba k pokládání travního koberce je na jaře nebo na podzim, v této době je zajištěna dostatečná půdní vlhkost a minimální teplota nutná pro růst kořenů (8 °C)
- odstranit původního vegetační pokryv včetně plevelů (aplikace totálních herbicidů), pečlivě posbírat oddenky (kořenové výběžky) rostlin jako je bršlice kozí noha, podběl, pýr nebo přeslička
- odstranit kameny o velikosti nad 50 mm
- zpracovat půdu pomocí kombinátorů, rotačních kypřičů do hloubky min. 150 mm
- důkladně urovnat půdní povrch (hráběmi) a odstranit všechny nerovnosti (pomocí hladkého prkna dlouhého min. 3 m urovnat povrch plochy)
- půdní substrát uválet válcem (ručně), případně opakovat nebo zpevnit povrch půdy a částečně udusat (důvod - dobrý kontakt kořenů s vegetační vrstvou, ještě jednou zkontrolovat zda je povrch opravdu rovný, plocha by měla ležet cca 2 cm pod požadovanou konečnou výškou povrchu)
- dodržet období pro slehnutí půdy - nechat půdu 14 dnů odpočívat
- doplnit potřebné živiny (použití dlouhodobých hnojiv)
- zlepšit půdní strukturu, u lehkých půd přídavkem organické hmoty hlavně kompostů, těžší půdy promísit s pískem
- zavlažit - večer před položením dobře provlhčit takto připravenou plochu, dojde k ochlazení; při pokládání na přehřátou půdu sluncem hrozí nebezpečí zaschnutí jemných kořenů trav
Alespoň 1 – 2 dny před pokládkou koberců by měla být horní vrstva půdy pozemku lehce prokypřena, aby došlo k snadnějšímu spojení mezi travními druhy a substrátem. Koberec se pokládá co nejdříve po sloupnutí, nejpozději však do 24 hodin. Při slupování musí být suchý, přesto se za teplého počasí může při přepravě zapařit. Na připravený pozemek se jednotlivé pásy pokládají jako dlaždice na vazbu těsně vedle sebe. Po položení trávníku se zarovnají jeho okraje podle návrhu, celá plocha se uválí lehčím válcem. Na svazích je vhodné koberce fixovat proti pohybu pomocí kolíků. Rohože je nutné po rozvinutí úhlopříčně poválet a následně důkladně zavlažit dávkou cca. 15 mm. Tím je zajištěn kontakt mezi kořeny a podložím s nímž se přibližně do 14 dnů spojí. Další závlaha je prováděna podle počasí. Důležité je aby trávník v počáteční fázi nepřeschl. Před založením trávníku je vhodné vybudovat podzemní závlahový systém s výsuvnými postřikovači. Následná údržba spočívá v pravidelném zalévání, hnojení a sekání:
- závlaha "koberce" první týden každý den, ale přiměřeně – koberec nesmí být příliš mokrý. Dle průběhu povětrnosti zavlažovat vícekrát za den; celková dávka max. 25 l.m-2
- kontrolu vlhkosti substrátu provádět v prvním týdnu každý den (ručně). Závlahovou dávku regulovat dle rychlosti (hloubky) prorůstání kořenů – postupně závlahu snižovat
- první kosení po 5-7 dnech, ruční vřetenovou sekačkou, pouze pokud je trávník oschlý
Kosení
Pravidelným kosením se udržuje potřebná výška a vzhled trávníků. Podporuje odnožování trav, čímž se zajistí odpovídající hustota trávníku. Kosení je třeba orientovat podle přírůstků, které závisí na konkrétních podmínkách. Kosení by mělo být tak časté, aby se zajistila požadovaná funkčnost trávníků. Pokosený materiál je možné sesbírat nebo ponechat na ploše. Sběr pokoseného materiálu provádíme pokud je dlouhý, hrubý a dřevnatý. Materiál je lepší sesbírat za vlhkého a mokrého počasí a také pokud není dostatečná půdní aktivita. Drobný a jemný materiál je možné ponechat na ploše. To také platí za suchého počasí a při dostatečné půdní aktivitě. Vždy platí, že výšku trávníku snižujeme maximálně o 1/3. Při odstranění větší části rostlin dochází k oslabení porostu. Poškozeny jsou odnožovací uzliny, trávník žloutne a potřebuje delší čas na regeneraci. Sekat by se neměl mokrý trávník.Čím je trávník nižší, tím se zvyšuje potřeba vody a živin.
Ke kosení trávníků jsou nejvhodnější rotační a vřetenové sekačky. Rotačních sekačky mají nožové žací ústrojí. Rotující nože utínají jednotlivá stébla trávy. Řez není dokonale rovný. Vřetenové sekačky jsou složeny z několika nožů. Listy trav jsou stříhány. Řez je rovný a okraje listů nežloutnou. Nevýhodou je jejich cena a nároky na údržbu. Vřetenové sekačky nejsou vhodné ke kosení přerostlé trávy. Pro sečení krajinných trávníků je možné využít lištové žací ústrojí.
Vertikutace
Vertikutací se odstraňuje plstnatá vrstva z trávníku. Ploché trojúhelníkovité, hvězdicové nebo volně uchycené nože s tvrzené oceli jsou umístěny na vodorovně se otáčející hřídeli. Nože zasahují 1 - 2 mm do substrátu a nařezávají travní drn ve vzdálenosti 5 - 10 mm od sebe. Význam vertikutace spočívá ve zvýšení rychlosti průsaku vody. Zvyšuje přívod světla k odnožovací uzlině. Omezuje růst plevelů s přízemní listovou růžicí. Vertikutace se provádí od května do září při mocnosti plsti od 0,5 do 1,0 cm.Při výšce plsti nad 1 cm se provádí opakovaně. Před vertikutací je třeba trávník posekat.Po vertikutaci je dobré provést přihnojení, aby byla podpořena seberegenerační schopnost trávníku. Materiál vynesený vertikutací je třeba sesbírat.
Závlaha
V podmínkách České republiky představuje celkový roční úhrn srážek asi 1/2 potřebného množství vody pro růst trávníku. Trávníky na středně těžkých substrátech potřebují 600 - 800 mm srážek za vegetační období.Bez zavlažování není možné dosáhnout kvalitního trávníku.
Starší trávníky je třeba zavlažovat většími dávkami vody a méně často. Mělo by být zajištěno provlhčení substrátu do hloubky 12 cm. Podporujeme tím hlubší zakořenění trávníku. Malými a častými dávkami vody dochází k podpoře mělce kořenících trav, jako je lipnice roční. Zavlažovat by se mělo v době, kdy je nejmenší výpar. Optimální je závlaha navečer nebo ráno. Nejvhodnější je závlaha ráno, protože po závlaze dochází k rychlému oschnutí rostlin a snižuje se riziko napadení houbovými chorobami.
|
Teplota |
Mezidobí mezi dávkami |
Dávka |
|
20 °C |
12 dnů |
20 - 25 mm |
|
25 °C |
8 dnů |
|
|
30 °C |
6 dnů |
|
|
> 30 °C |
5 dnů |
Nově založené trávníky se v prvních týdnech zavlažují menšími dávkami vody a častěji. Možná je závlaha i několikrát denně v intervalu 4 - 6 hodin a v suchých dnech po 3 - 4 hodinách. Mladý trávník není schopen zadržovat příliš velké množství vody. Substrát by měl být provlhčen do hloubky 60 mm.
Při výběru závlahového systému je třeba zohlednit kapacitní možnosti vodního zdroje, který je k dispozici. Nejjednodušší způsob závlahy je pomocí zahradní hadice. Tento způsob znamená vysokou spotřebu vody a nerovnoměrné pokrytí travnaté plochy. Navíc je tento způsob časově náročný. Efektivnější je využití různých postřikovačů napojených na zahradní hadici. Nejefektivnější způsob závlahy představuje podzemní závlahový systém. Na podzemních rozvodech hadic jsou umístěny jednotlivé postřikovače. O počtu a umístění postřikovačů rozhoduje členění trávníku a podmínky stanoviště. Rozmístění postřikovačů by mělo být takové, aby bylo dostatečné překrývání zavlažovaných ploch a nedocházelo k nerovnoměrné zálivce. Rozmístění postřikovačů by mělo být pravidelné a proud vody z každého postřikovače by měl dosáhnout na sousední postřikovač. Za optimální rozmístění postřikovačů je možné považovat trojúhelníkovitý nebo čtvercový spon. Nebezpečné je také případné přemokření trávníku. Při přemokření trávníku dochází k řídnutí porostu a na povrchu se tvoří mazlavá vrstva (řasy). Zhoršuje se celkový stav trávníku. V půdě není dostatek vzduchu pro růst kořenů. Jednotlivé větve zavlažovacího systému jsou napojeny do ovládací jednotky. Ovládací jednotka řídí celý systém podle pokynů obsluhy. Nastavit je možné intenzitu závlahy a dobu spuštění závlahy. Celý závlahový systém bývá doplněn srážkovým čidlem, které v případě deště dává řídící jednotce pokyn, aby závlaha nebyla spuštěna. Umístění postřikovačů umožňuje bezproblémové kosení. Postřikovače se vysunují pouze v době závlahy.
Hnojení
Hnojení NPK (dusík,fosfor,draslík) v květnu v množství 20kg na plochu,v říjnu hnojení PK (fosfor,draslík) v množství 20kg na plochu na podporu dobrého přezimování trávníku,zvýšení odolnosti proti plísni sněžné a rychlému startu na jarní růst.
Dusík (N) je klíčový prvek ve výživě trávníků. Má vliv na nasazení nových odnoží a působí na prodlužovací růst travních odnoží. Rovnoměrný přísun zajišťuje nárůst kořenové biomasy a tvorbu kořenového vlášení.
Fosfor (P) podporuje zakořeňování trav po výsevu. Zvyšuje odolnost proti nízkým teplotám a podporuje rozvoj kořenového systému.Nedostatek fosforu snižuje intenzitu odnožování. Listy jsou vzpřímené, zbarvení přechází do červenofialové barvy.
Draslík (K) zvyšuje odolnost proti mrazu, suchu a chorobám. Pomáhá překonat vodní stres. Nedostatek se projevuje slabšími pletivy,klesá odolnost proti nízkým teplotám a suchu. Mizí mechanická ochrana proti parazitům. Na listech se objevuje okrajová spála.
Vápník (Ca) stabilizuje strukturu a celistvost buněčných membrán. Při nedostatku jsou kořeny krátké, odumírají od špičky, slizovatí a rozkládají se.
Hořčík (Mg) aktivuje enzymatické reakce, podporuje příjem fosforu z půdy. Nedostatek se projevuje pruhovitou chlorózou.
Stopové prvky, jako je železo (Fe), měď (Cu) nebo mangan (Mn), jsou důležité pro procesy látkové výměny. Pomáhají udržet travní jedince v dobré kondici. Nedostatek se může projevit chlorózami (světlé skvrny různých velikostí a tvarů).